Kompostování – žížalí kompostér neboli vermikompostér

Když jsme se nastěhovali do našeho nového bytu na vesnici, tak jedna z prvních věcí, kterou jsem chtěla založit, byl právě žížalí kompostér. Jsem vášnivou pěstitelkou domácí, balkónové i zahradní zeleně a vidina žížalího hnojiva mne nenechávala už pár let chladnou. Předtím jsme bydleli v bytě, který měl balkón otočený na západ a bylo mi jasné, že bych tam ty žížaly upekla. Teď jsem však pro ně měla ideální podmínky. Jedna z lodžií je otočená na sever a přes zimu (ve chvíli kdy teplota v noci klesne pod 5°C) jsem mohla dát kompostér do chodby.

Nastudovala jsem pár návodů, jak kompostér sestavit. I přesto, že je sestavení z krabic velmi jednoduché a levné, rozhodla jsem se udělat si radost a pořídit si designovou verzi. Mám ráda hezké a praktické věci, a tak vidina hezkého kousku, navíc se závitem pro odvod „žížalího čaje“ (hnojiva), vyhrál nad všemi ostatními argumenty.

Musím říct, že moje téměř tříletá zkušenost s kompostérem se prudce rozchází s tím, co čtu u různých „eco“ blogerek a velmi by mne bavilo podívat se do zákulisí jejich zaplacených článků. Jak zákazníkům lakují kompostéry na růžovo a slibují nesmysly. Můj článek vznikl jako odraz reality v podobě, v jaké jsem ji shledala. Konkrétně?

Kocour hlídá naše žížaly.
Kocour hlídá naše žížaly.

Žížaly

Vykašlete se prosím na nákup jakkoliv exoticky znějících názvů žížal. Najděte si nejbližší rybářské potřeby a kupte pár balení našich obyčejných dešťovek apod. Rozhodně jsem nikdy neměřila rychlost množení nebo rychlost chroupání „kalifornských“ žížal versus českých žížal, ale vzhledem k tomu, jak rychle se mé dešťovky množí v dobře vedeném kompostu, je vidina ještě větších výkonů spíše děsivá 🙂

Co s nimi, když už jich je moc?

Pokud vedete kompost dobře, a o tom si ještě něco povíme, tak se budou žížaly množit jako divé. Poznáte to podle množství malých nakladených vajíček, které připomínají skleněnky o velikost špendlíkových hlaviček. Váš kompost se postupně stane hemžícím se klubkem a vy přemýšlíte, kam s tím pokladem. Mohu Vás ubezpečit, že jestli jste si malovali, že budete vytvořenou zeminu nějak používat do květináčů a truhlíků, tak na to můžete prakticky hned zapomenout. Právě proto, že i když se vám některým z triků podaří dostat žížaly ze zeminy, tak se Vám to určitě nepodaří u vajíček, a tak pak zjistíte, že Vám z květináčů lezou macaté žížaly, protože se tam prostě vyklubaly. Můj osvědčený postup, jak zužitkovat zeminu i potenciál žížal, je, že si nechám cca zavařovačku živé hmoty (žížaly, kompost, vajíčka) a zbytek vyklopím na zahradní kompost nebo na podzimní či jarní záhon před zapracováním.

Utíkají?

Ano! ALE, pouze v případě, že jim není v kompostéru dobře. Nejčastěji proto, že tam mají nízkou vlhkost. Ze začátku je třeba obsah kompostéru rosit vodou, aby dosáhl takové ideální bahýnkové mlaskavé konzistence. Později se vlhokost stabilizuje a není potřeba ji zvyšovat. Dalším důvodem útěků může být teplota v kompostéru. Třeba v letních vedrech je i severní balkón málo příjemný a kompostér je dobré dát třeba do chladné garáže nebo do sklepa.

Žížalí čaj

Je to super věc. Je to tekutina, která vykape z kompostu přes plátýnko, které je součástí balení. Výpustním ventilem lze pak čaj slít a použít na zalití rostlin. Evidentně jim to velmi svědčí. U kompostéru jsem však narazila na tyto nedokonalosti. S ventilem dost bojuji. Musí se otevřít a zavřít opravdu velkou silou. I přesto, že mezi kompostovací nádobou a výpustí je zmíněné „plátýnko“, tak se stane, že některá vajíčka nebo žížaly propadnou drobnými otvory mezi stěnou a plátýnkem. Tedy může se Vám stát, že narazíte na utopenou žížalu nebo si zálivkou nasadíte žížalí vajíčko do květináče.

Octomilky

Tyhle ovocné mušky jsou zkázou kompostu. Díky nim jsem striktně přestala dávat ke kompostování zbytky ovoce. Mohu Vás upozornit, že pokud se Vám tam octomilky usadí, tak se množí ještě rychleji než žížaly a řešit mračna octomilek při každém otevření kompostéru fakt není zábavné. Prvním rokem se mi na podzim a v zimě přesně tohle stalo a jedinou cestou bylo vzít pokaždé vysavač a vyluxovat je. Ideálně každý den. Jednoduchá rada. Žádné ovoce – žádné octomilky.

Kolik toho žížalám dávat?

Jestli jste měli představu, že „žížalák“ funguje stejně jako zahradní kompost (v což jsme před pořízením doufala taky), tak Vás musím zklamat. Spousta věcí se žížalám dávat nedá. Zmíněné ovoce (kvůli octomilkám), cibule, česnek, skořápky od vajec. Navíc je potřeba kompostér na začátku rozeběhnout a nechat žížaly namnožit. Nezahltit je odpadem, takže minimálně první 3 měsíce budete dávat max 200 g zbytků zeleniny denně. Což není nijak mnoho. Tedy vedle „žížaláku“ uživíte i zahradní kompost. Žížalák rozhodně není plnohodnotnou náhradou zahradního kompostu.

Kam bych si kompostér nikdy nedala?

Do bytu. Pokud nejsou žížaly překrmené, tak kompostér nesmrdí, ale rozhodně láká hmyz a žížala útěkářka v bytě taky moc nepotěší. Chodba s možností větrání, balkón s celodenním stínem a co nejnižší teplotou je OK.

Je tedy „žížalák“ na něco dobrý?

Je! Žížalí čaj je super. Opravdu rostlinám ohromně svědčí. Vynikající množírna žížal, kterých v půdě významně ubývá. Pokud máte venkovní záhonky, tak ty budou z přívalu živin a žížal vrnět blahem. Edukativní prostředek. Jestli máte malé děti, tak ty si žížaly zamilují a budou se prát o to, kdo je půjde nakrmit. Dokonce jim to i vydrží. Naše holky se o to hádají už třetím rokem a ještě je to neomrzelo :-))) Každopádně alespoň část biodpadu z Vaší domácnosti poputuje do „dobrých rukou“ :-))) Pokud se smíříte se všemi zmíněnými limity fungování kompostéru, tak je to zábava. Žížaly se stanou jedním z rodinných „mazlíků“.

Unavený kocour odchází z pastvy žížal :-)
Unavený kocour odchází z pastvy žížal 🙂